Jmenuji se Iva. Pro některé i Iva Ryba. Pro FB v přesmyčce Avi Abyr. A oficiálně před státem a možná  i před Pánembohem Iva Honsová. Ale kdoví, možná nám jako rodiče dává mateřsky něžné a vystihující přezdívky .

Mě rodiče v dětství  přezdili na Pipouška, Pípu (fakt nevím, jak je to napadlo 😊), Ivunku i Ivušku….a takhle mi někteří stále říkají, přestože vlasy šednou a ze všeho nejvíc začínám být sivou vlčicí 😊

Jóga už je pro mě pár desítek let Cesta. Cesta k sobě, cesta k různým rovinám bytí: k tělu, duši i duchu a hlavně k  jejich jednotě, po které všichni chca nechca  toužíme a bez které jen stěží můžeme být celistvě zdraví.

Kde přesně ta cesta začala stěží povědět. Možná právě už v dětství, kdy v chatě bez elektřiny bylo mou velkou zálibou jen koukat do plamene svíčky, aniž bych tušila, že praktikuji trátak – jógovou koncentrační a očistnou techniku. To mi tehdy bylo u zadku 😊 Čistá bezúmyslná svoboda dětství s možností jen tak civět. Čirá fascinace.

Možná to semínko začalo klíčit na gymplu, jehož oficiální část výuky  mi bohužel nedávala odpovědi na otázky smyslu života ….a o to víc jsem je začala hledat v knihách…včetně těch od pana Eduarda Tomáše. Četla jsem pod lavicí i mimo budovu školy v jejích úředních hodinách 😊 I to mi bylo tak trochu u zadku 😊 Čistá lačnost po Vědění podstatného. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?

Možná to všechno začalo až po tomhle velkém intelektuálním knižním vzletném opojení. Kdy tvrdé dosednutí na zem obstarala diagnóza roztroušené sklerózy mozkomíšní. To byla ťafka! Ale vzácná, protože mě vrátila od přetížené hlavy k odpojujícímu se tělu. Jóoo, to věčné vyvažování.

A tehdy mi jóga znovu přišla do cesty a stala se z ní Cesta. Cesta vyvažování, cesta vědomé práce s dechem a tělem, která je službou i pro duši….Nevypadalo to sice jako dokonalá videa ze sociálních sítí. Takových kousků jsem totiž pohybově nebyla schopná….ale FB byl buď na houbách nebo v plenkách, tak mi to mohlo být u… 😊

Díky „starým“ českým jogínům, z nichž někteří už tu s námi nejsou, jsem objevila kouzlo vědomého dechu  propojeného s jednoduchým pohybem, obrácení pozornosti dovnitř, vnímání sebe sama…prožitek. Prožitek od slova ŽÍT. Miluju to!

Ten prožitek, který nikde nevykoukáte, který nikde nevyčtete: jen sami v sobě tady a teď. Přítomní hlavou, tělem i duší. To jen ten čas, kdy se věci rovnají…

Fascinující. Krásné. Uzdravující.

Oživující a Láskyplné.

Ráda vám budu průvodcem na téhle cestě k sobě.

P.S.: A nebude mi to u zadku 😊